Udělejte si sami drenážní otvor v soukromém domě: jak jej vykopat a zařídit sami

V malých sídlech není obecná kanalizace.Důležitou roli přitom hraje potřeba bezpečného sběru splašků v příměstské oblasti. Souhlasíš? Dobře vybavená drenážní jáma v soukromém domě se dokonale vyrovná s povinnostmi přijímat a částečně likvidovat odpadní vody.

Dokáže však členům domácnosti poskytnout pohodlí a epidemiologickou bezpečnost? Jak se ujistit, že díra nezpůsobuje potíže? Před rozhodnutím o instalaci takového systému stojí za to důkladně porozumět těmto problémům.

Budeme také diskutovat o řešení problému odpadních vod v příměstské oblasti a mluvit o tom, jak postavit žumpu sami a co k tomu budete potřebovat. Článek obsahuje odborné rady, fotografické a video materiály, které pomáhají lépe porozumět uspořádání kanalizačního bodu na místě.

Vlastnosti místní kanalizace

Provoz příměstské domácnosti je spojen s produkcí odpadních vod. Každý majitel domu stojí před úkolem ani ne tak hromadit odpadní vodu, ale spíše ji čistit. Navíc řešení běžné ve venkovských oblastech - vykopání starého sudu nebo nádrže pod kanalizační žumpu - je neúčinné.

Pokud denní objem odpadních vod přesáhne jeden metr krychlový (1000 l), pak nevýhody „sudové“ septiky se brzy projeví jako nepříjemný zápach. Nebo ještě hůř – střevní infekce mezi členy domácnosti. Konečně, kutilská drenážní jáma vyrobená z opotřebovaného sudu je v řadě situací nezákonná.

Regulační akty Ruské federace vyžadují, aby majitelé soukromých domů dodržovali opatření na ochranu podzemních vod před znečištěním domovními odpadními vodami.

Zákon „O hygienickém a epidemiologickém blahu obyvatelstva“ (č. 52-FZ ze dne 30.3.1999) a „Hygienické požadavky na ochranu podzemních vod před znečištěním (SP 2.1.5.1059-01) uložit vlastníkům domů řešení jejich problému s odpadními vodami.

Je třeba dodržet umístění drenážní jímky vzhledem k domu a zdroji pitné vody. Jinak dojde k infekcím

Na druhé straně „hygienická pravidla pro zachování území obydlených oblastí“ (SanPiN 42-128-4690-88), „Plánování a rozvoj zahradnických (dacha) sdružení občanů, staveb a budov“ (SNiP 30-02-97), jakož i „Skanalizace.

Externí sítě a struktury (SP 32.13330.2012) standardizovat podmínky pro organizaci a provoz „jamkové“ kanalizace:

• vzdálenost od domu k drenážní jámě je od 8 m;
• vzdálenost od studny (jarní záchyt) – od 50 m;
• vzdálenost od sousedních domácností (ploty) – od 2 m;
• žumpa je prohloubena na úroveň podzemní vody, ale ne více než 3 m;
• čištění se provádí při plnění, nejméně však jednou ročně.

Upozorňujeme, že požadavek na vzdálenost od zdrojů pitné vody platí bez ohledu na to, kde se tyto zdroje nacházejí.

Tito. bez ohledu na to, čí nejbližší studna je - vaše, sousedova nebo veřejná - žumpa je přípustné uspořádat přísně 30 metrů od něj.V opačném případě budou náklady na pokuty, přestavbu žumpy na dvou nebo tříkomorový septik a obnovení ekologické rovnováhy v půdních vrstvách.

Ve dvoukomorové drenážní jímce dochází k sedimentaci kanalizačních suspenzí a čiření odpadních vod mnohem lépe než v jednokomorovém bunkru (+)

Objem jímky

Majitelé domů se musí předem (před výběrem typu žumpy) rozhodnout, jak udělat drenážní jímku dostatečného objemu. Jeho požadovaná kapacita se vypočítá podle vzorce:

V=N_dní•X_lidé•PROTI_den/osoba

kde:

• PROTI – návrhový objem žumpy, m³;
• N_dní – počet dnů provozu jímky pro akumulaci (před odčerpáním);
• X_lidé – počet stálých členů domácnosti;
• PROTI_den/osoba – denní spotřeba vody na domácnost, l.

Například pro soukromou domácnost s trvalým pobytem 5 osob, úklid žumpy 1x měsíčně a spotřebu vody 150 l/os., bude objem žumpy: V=30•5•150=22,5m³.

Výsledný objem zvětšíme minimálně o 10% (naplnění otvoru po vrch je předpisy zakázáno) a dostaneme objem žumpy: V=22,5+22,5•0,1=24,75 m³. Zaokrouhleme hodnotu na 25 m³ – více je lepší než méně.

Správná hodnota denní spotřeby vody závisí na potřebách členů domácnosti na koupání a mytí, tzn. z jejich každodenních zvyků. Podle statistik spotřebovávají obyvatelé měst více vody než vesničané.

Můžete si samozřejmě připravit hromadný septik a počítat s jeho čištěním jednou za dva měsíce. Ale cisterna na kaly nepřijme víc než 11 metrů krychlových

Nemá cenu kopat žumpu hlubší než 3 m. Její dno by nemělo být v přímém kontaktu s horizontem podzemní vody, podle norem musí být minimálně 1 m nad jejich úrovní. Předpokládejme, že v období dešťů jaro-podzim je posazená voda v hloubce 3,5 m.To znamená, že hloubka drenážní jámy nesmí být větší než 2,5 m.

Vzhledem k tomu, že pokládání stěn obdélníkové krychle je jednodušší než u kruhové nádrže, bude zvažována obdélníková žumpa. Kruhový septik je však v provozu spolehlivější, protože tlak půdy na jeho stěnách je výrazně nižší.

Objem se vypočítá vynásobením stran krychle. Dlouhou stranu (šířku) určujeme podle budoucího umístění žumpy s přihlédnutím k pohodlnému přístupu kanalizačního vozu. Šířka nechť je 5 m. Délka pak bude 25:2:5=2,5m.

S kapacitou odtokové jímky se není třeba příliš pouštět. Kapacita kalové nádrže zpravidla nepřesahuje 10 m³. To znamená, že taková speciální přeprava není schopna vyprázdnit přetékající kanalizační bunkr většího objemu (jako v příkladu výše) a odstranit odpad najednou.

Je racionálnější uspořádat žumpu o objemu až 10 m³ a vyprázdněte jej každé dva týdny. Koneckonců, velký kanalizační bunkr ubere užitečné místo na příměstské oblasti, které lze využít k něčemu neméně důležitému.

Výstavba samostatné kanalizační sítě

Pokud se septik vyrobený v továrně snadněji instaluje, pak je levnější postavit jednokomorovou cihlovou žumpu. Taková nádrž na odpadní vodu je docela vhodná, pokud na místě není mnoho místa a denní vypouštění odpadních vod nepřesahuje jeden metr krychlový. Pojďme přijít na to, jak správně kopat a stavět drenážní jáma s cihlovými zdmi.

Drenážní jímku s filtračním dnem (obr. vlevo) lze použít pouze pro šedý odpad nebo pro recyklaci vody vypuštěné z vícekomorového septiku. Pro shromažďování hnědé odpadní vody jsou vybudovány uzavřené skladovací nádrže (obr. vpravo)

Porézní nebo silikátové cihly nejsou vhodné, potřebujete materiál z pálené hlíny. Pouze stěny z pálených cihel jsou schopny po léta odolávat mechanickému zatížení pohybem půdy, nezřítit se pod neustálým vlivem vlhkosti a obecně nedovolí vlhkosti proniknout do své vlastní tloušťky.

Nejlepší možností pro zděnou jednokomorovou akumulační nádrž je plně vodotěsná konstrukce, která je pravidelně vyprazdňována kanalizačními vozy.

Pokud je instalována drenážní jímka pro likvidaci šedého odpadu pocházejícího z kuchyňského dřezu, koupelny, sprchy atd., pak je postavena zděná konstrukce s propustným dnem jako dobře filtrovat.

Dno filtrační nebo jinak absorpční studny je vyplněno půdním filtrem z vrstveného písku, jemného, ​​poté hrubého štěrku nebo drceného kamene.

Tloušťka čistícího zásypu musí být alespoň 1 m, mezi jeho podmíněným podkladem a nejvyšší hladinou podzemní vody zaznamenanou v období dešťů musí být alespoň metr.

Pokud je zděná kanalizační stavba instalována na hlinitopísčité půdě, jejíž filtrační vlastnosti jsou nedostatečné pro volný průchod vyčištěné odpadní vody, zvyšuje se její průchodnost. To se provádí vytvořením otvorů ve spodní části stěn, vytvořených během zdění.

Rozebereme konstrukci nejjednodušší varianty - zásobní jímky pro odvod odpadu, která neplní absorpční funkce. Její dno a stěny nepropustí do okolí odpadní vody vyčištěné a dezinfikované půdním filtrem.

Optimální hloubka jámy pro drenážní otvor je 2-2,5 m. Není třeba kopat hlouběji - hadice odsávačky kalu nedosáhne

Krok 1. Kopání jámy

Po zvolení optimálního rozměry drenážní jámy, začneme připravovat jámu. Je nutné zvětšit vzdálenost mezi jeho stěnami tak, aby byla zachována půlmetrová mezera od zdiva ke svahu jámy. V opačném případě bude aplikace vnější hydroizolace na stěny zděného septiku nemožným úkolem.

Krok 2. Příprava základny nádoby

Na zarovnané dno jámy se nasype 200 mm vrstva písku a štěrku a pečlivě se zhutní. Navrch je nanesena překrývající se střešní krytina, která při betonáži blokuje zatékání cementového mléka do země.

Hydroizolace dna jámy před zalitím betonem sníží ztrátu cementového mléka. Kanalizační bunkr naléhavě potřebuje dno odolné proti vlhkosti

Na podlahovou krytinu z lepenky je umístěn výztužný rám z pletiva (výztuž 8-10 mm, buňka 100-150 mm).Rám je svázán pružným ocelovým drátem. Svařování není vhodné, protože... zhorší pevnost železobetonu.

Krok č. 3. Betonové spodní lití

Pro dosažení lepší hydroizolace byste měli použít betonový roztok třídy M300 nebo vyšší. Tloušťka betonového základu žumpy je 150 mm. Od okamžiku, kdy je dno nalito betonem, měli byste počkat 7-10 dní a teprve poté začít pokládat stěny.

Důležité je vyztužení spodního betonu drenážní jámy. Když je bunkr plně naložený, zatížení jeho dna a stěn se mnohonásobně zvýší.

Krok #4. Výstavba stěn odvodňovací jámy

Je přípustné provádět zdivo „na půl cihly“ pomocí běžné malty. V konečné fázi však bude nutné vyplnit dutinu mezi cihlovými stěnami a svahy jámy suchou směsí cementu a písku.

Při vstupu sedimentární vlhkosti směs ztvrdne a stane se ochranným obalem odpadkového koše.

Krok #5. Aplikace hydroizolace

Když se cihlové zdi zvednou, je třeba je externě izolovat tekutými bitumenovými materiály. Můžete použít válcované, ale jejich hydroizolační účinnost je slabší. Hydroizolační práce by se neměly odkládat - čím vyšší jsou stěny, tím obtížnější je na ně aplikovat hydroizolaci.

Krok #6. Dokončení stěn žumpy zevnitř

Stačí je omítnout přidáním tekutého skla (draslík, sodík) do roztoku. Vrstva omítky obsahující tekuté sklo výrazně sníží absorpci vlhkosti stěn. Povrchové zažehlení omítky cementem je povinné.

Betonový strop septiku je spolehlivý. Neměli byste ji však přivést na úroveň země, jako na obrázku - kanalizace zamrzne

Krok #7. Zakrytí odtokové jímky

Odpadkový koš musí být zakryt továrně vyrobenou betonovou deskou.Je nutný poklop - přes něj budou odčerpávány odpadní vody.

Místo železobetonových desek můžete použít dřevěné panely, z obou stran dehtované a pokryté střešní lepenkou. Strop kanalizačního objektu musí být tepelně izolován deskami z pěnového polystyrenu a pokryt vrstvou zeminy 150-500 mm.

Jednokomorová žumpa určená k pravidelnému čištění pomocí zařízení na likvidaci odpadních vod je vhodná pro venkovské domácnosti s přechodným pobytem maximálně 4 osob. A pro zajištění každodenního života velké rodiny je potřeba drenážní jímka se zemní filtrací odpadních vod. Níže popisujeme takový komplex, určený pro rodinu 9 osob.

Následující fotogalerie vám ukáže, jak postavit drenážní jímku zalitím betonu do bednění:

Místní kanalizace s čištěním odpadních vod

Pro chatu vybavenou moderním instalatérským zařízením - vanou, toaletou a bidetem - nebude stačit zásobník kanalizace typu bunkr.

Komplex na čištění odpadních vod umožní minimalizovat volání specialistů s čistícím zařízením, zcela pokrýt potřebu kanalizace a vyhnout se lokálním problémům s kontaminací půdy odpadními vodami.

Princip čištění (čištění) domovních odpadních vod systémem drenážních trubek je založen na přirozeném řádu filtrace fekálního odpadu, který „funguje“ v přírodě. Přes stoupačku v domě odtéká odpadní voda do potrubí spojujícího chatu a septik. Dostatečný objem kanalizační studny – 2,5m³.

Při plánování krajiny příměstské oblasti nesmíme zapomenout na nutnost čištění septiku. Auto nemusí projet a jeho hadice nejsou dostatečně dlouhé

V takové skladovací nádrži se čistí odpadní voda z domácností srážením suspendovaných látek. Budete muset najmout odsávačku kalu s týmem, který bude dvakrát ročně čistit kal usazený v septiku.

Přijatelné je i samočištění s neutralizací usazenin ve speciálně navrženém kompostéru (viz níže).Vyčištěná odpadní voda je odváděna do kanalizační sítě, odkud jde do země.

Drenážní jímka se nachází ve vzdálenosti 5-20 m od domu. Hlavním požadavkem na umístění a situování drenážní sítě je dostatečná vzdálenost od objektu, aby odpadní voda vstupující do země nesmyla základ a nezatopila sklep.

Z kanalizační usazovací nádrže proudí vyčištěný odpadní proud nejprve do rozvodné studny, poté z ní do systému perforovaných drenážních trubek z polymeru nebo azbestocementu.

Drenážní potrubí se pokládá v hloubce minimálně půl metru, vlastně na úrovni rozvoje půdně-vegetativní vrstvy. Pokud se půda vyvinula na písčité půdě, pak se délka odtoků vypočítá s přihlédnutím k 10 m na osobu.

V půdě s hlinitopísčitým podkladem by měla délka děrované trubky dosahovat 14 - 17 m, u hlinitého podkladu asi 20 m.

Pro filtraci v přírodních podmínkách, v zemi, odpadních vod není potřeba dvoukomorový nebo tříkomorový bunkr. Jednokomorový pohon bude stačit, pokud je správně postaven (+)

Kanalizační potrubí od studny k akumulačnímu nebo vypouštěcímu místu by mělo být umístěno se sklonem 0,02, tzn. Na běžný metr by měl být sklon 2 cm. Je žádoucí, aby hlavní část potrubí byla položena pod hloubkou mrazu zaznamenanou v regionu.

Plochy umístěné nad uvedenou značkou jsou tepelně izolovány odnímatelnou válcovou izolací z pěnového polystyrenu, polyuretanové pěny, polyetylenu nebo škvárového zásypu.

Položení kanálu z potrubí 100-150 mm, který odvádí splaškové vody do akumulační jímky, se provádí minimálně 50 mm nad rozvodnou studnou s vedením potrubí, kterým je vyčištěná odpadní voda sváděna do utěsněných drenážních potrubí.

Potrubí vstupuje a vystupuje do jímky přes T-kusy o průměru 100 mm. Jejich horní konce musí být ponechány otevřené, nad nimi musí být umístěny čisticí trubky, které mají stejný průřez jako zásobníky přivádějící a vypouštějící odpad.

Mezi otevřeným koncem T-kusu a každou čisticí trubkou je mezera 50 mm. Používají se kanalizační trubky z polyvinylchloridu nebo polyethylenu, jejichž průměr je 100-150 mm.

Jedna rozvodná studna v komplexu podzemních čistíren odpadních vod nestačí. Budete potřebovat alespoň dva z nich

Ke spodnímu konci každého odpaliště je připojena trubka. Musí se dostat 400 mm pod vypočítanou hladinu vody v odtokové násypce.

Všechny součásti drenážní jímky spolu se systémem zemní filtrace vyžadují větrání. Tato funkce je přiřazena stoupačce kanalizace uvnitř domu, jejíž horní konec je umístěn nad úrovní střechy, samotné žumpě a každé kanalizační trubce.

Potrubí od rozvodné studny k odtokům uloženým v písčité zemině je vedeno ve sklonu 3 mm, v písčité hlíně 2 mm, v jílovité 1 mm.

Ve výkopech vykopaných pod filtračním systémem se trubky pokládají perforací dolů. Spoje drenážních kanalizačních trubek jsou izolovány střešní lepenkou, páskou, jednoduše polyethylenem nebo podobným materiálem.

Drenážní kanalizační komplex

Těleso studní, které obsahují elektroinstalační prvky drenážního systému určeného pro jímání a odvádění podzemních vod, je vhodnější zaokrouhlit.Při stavbě jejich stěn z cihel je vhodný vnitřní průměr kruhu 400 mm, z betonu průměr 700 mm.

Rozvodná studna není postavena výše než 400 mm, jinak bude nepohodlné pracovat s elektroinstalací uvnitř. Cihlové stěny musí být zevnitř omítnuté a okované. Z vnější strany je přípustné je hydroizolovat jílovým nebo bitumenovým nátěrem.

Hrdla všech rozvodných jímek musí být zakryta kryty ze železobetonu, plastu nebo dehtovaných desek. Na vrch je položen tepelný izolant - deskový pěnový polystyren s 200-400 mm vrstvou povrchové zeminy.

Průřez žlabu pro pokládku vpustí nelze libovolně zvolit. Na tom závisí provoz filtračního systému

Podle směru svodů jsou studny vybaveny jednostrannými, oboustrannými a třístrannými vývody pro nasávání vody - otevřené potrubní vývody uzavřené vertikálními zdvihovými šoupátky. K regulaci přívodu vody a při opravě studny budou potřeba dřevěná vrata.

Na dně vrtů pro rozvod vody jsou vytvořeny otevřené betonové vaničky, vedoucí od přívodního potrubí k přijímacím drenážním potrubím. Výška podnosů by se měla rovnat průměru největší trubky vstupující do studny. Jejich dno je přivedeno na úroveň spodní stěny trubek.

V polymerových drenážních trubkách (jejich spodní část) jsou vyříznuty štěrbiny o šířce 15 mm, s výškou přibližně poloviny průměru trubky. Řezy se stoupáním 1000 mm zajistí rovnoměrné proudění vyčištěné odpadní vody do země.

Dno odvodňovacích žlabů má lichoběžníkový tvar. Obsahují 100-150mm vrstvu štěrku nebo drceného kamene o zrnitosti 15-25mm. V zásadě platí, že čím silnější je podkladová vrstva drceného kamene (štěrku), tím lepší bude filtrace odpadních vod.

Po uvedení specifikovaného sklonu k povrchu výplně se na něj položí drenážní potrubí. Na ně se nasype štěrk nebo drcený kámen ve vrstvě 50 mm, poté se půda vyrovná s úrovní půdy.

Odtoky by neměly být vzájemně propojeny. Pohyb odpadních vod do nich se provádí pouze rozvodnými studnami

Vzdálenost mezi septikem a rozvodné studny závisí na typu půdy na místě. Potřebný počet vrtů, ze kterých se vedou paralelní drény, jsou dva nebo více.

Charakteristika filtračního komplexu odpadních vod v závislosti na typu půdy:

• Písek. Dva svody, každý o délce 18 m, s mezilehlou vzdáleností 1,5 m mezi nimi. Plocha filtračního pole – 70m²;
• Písčitá hlína. Pět svodů, každá o délce 19 m, schod mezi nimi je 2,5 m. Plocha filtračního pole je 231 m²;
• Lehká hlína. Sedm svodů je dlouhých 18,5 m, přičemž vzdálenost mezi nimi je 3 m. Plocha filtračního pole – 495m².

Aby se zabránilo tvorbě vzduchových kapes v drenážním potrubí a aby se odstranil metan obsažený v procesu čištění odpadních vod, bude drenážní systém vyžadovat proudění vzduchu. Na konci každého odtoku je nutné postavit stoupačku z trubky o průměru 100 mm, která ji zvedne 400-500 mm nad zem.

Neutralizace sedimentu ze septiku

S nezávislými vyčištění odtokového otvoru a pokusy umístit kanalizační kal na povrch země, výsledek je stejný - množství much a infekcí mezi členy domácnosti. Odpad může a měl by být přeměněn na kompost a zcela dezinfikován od mikrobů.

Po výběru místa - 15 m od domu, 25-30 m od studny - musíte vykopat díru o hloubce půl metru a požadované velikosti. Její jáma je hydroizolována zmačkanou hlínou ve vrstvě 200-300 mm, vybetonována nebo obložena cihlami se stranami zvednutými nad povrch terénu.

Jsou vyžadovány bočnice - splašky shromážděné v kompostovací jámě by neměly pronikat do půdy a kontaminovat ji. Pro úplné vyloučení výměny vlhkosti se na stěny jámy nanáší cementová malta, po níž následuje žehlení. Je také užitečné natřít vršek bitumenem.

Dno kompostovací jámy se posype 150 mm vrstvou rašeliny nebo suché zeminy a navrch se uloží odpad. Po zvýšení vrstvy kanalizačního kalu na 250-300 mm ji musíte pokrýt 100-150 mm vrstvou rašeliny nebo suché půdy.

Po zvednutí kompostové hromady do výšky 1000 mm nad zemí vrstvou po vrstvě ji musíte zcela naplnit zeminou nebo rašelinou o tloušťce 150-200 mm a nechat 8 měsíců zrát.

Pokud při plnění kompostovací jámy posypete vrstvy odpadu malým množstvím popela a nalijete na ně trochu vody, pak kompost rychleji a kvalitněji zraje.

Závěry a užitečné video k tématu

Video #1. Nezávislé vytvoření zděné drenážní jámy v hlinitých půdách:

Video #2. Položení drenážní jámy z kamene s cihlovou hlavou:

Drenážní jáma v příměstské oblasti není jen potřebou zajistit každodenní život, je to odpovědnost. Je nutné vážně zhodnotit možnosti uspořádání místní kanalizační sítě a zvolit drahé, ale bezpečné řešení.

Komentáře pište do bloku pod textem článku. Zajímají nás vaše příběhy o vaší vlastní stavbě drenážní jámy na předměstí. Ptejte se, sdílejte užitečné informace a tematické fotografie.